Proč šetřit vodou?
Více než 97% veškeré vody na naší planetě představuje voda mořská, tedy voda slaná a pro běžné použití lidské společnosti nepoužitelná. Ze zbylých 3% sladké vody je většina vázána v ledu na pólech a v ledovcích v horách. Volně použitelný díl veškeré vodní zásoby činí pouze 0,3%. Nedostatek pitné vody se stává globálním problémem lidstva. Dostupnost kvalitní pitné vody, čištění, úprava vody, která musí odpovídat hygienickým normám zvyšuje její cenu. Za posledních 70 let se spotřeba vody zvýšila víc, než čtyřikrát. Z těchto důvodů je proto nutné zamezit plýtvání pitnou vodou v důsledku její nadměrné spotřeby.
V České republice činí průměrná spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele přes 103 litrů vody denně. Ve srovnání se spotřebou pitné vody v západní Evropě jsme pod evropským průměrem, dokonce i za vodu platíme méně, než se pohybuje cena pitné vody v západní Evropě. Je to proto, že ČR dodržuje princip sociální únosnosti cen vodného a stočného, doporučený Světovou zdravotnickou organizací a Světovou bankou.
Dostupnost čisté pitné vody a dobrá kanalizace je hlavním faktorem zdraví národa. Na různé činnosti v domácnosti jsou kladeny rozdílné nároky na kvalitu vody. Tam, kde přicházíme s vodou osobně do styku - při vaření, pití, mytí nádobí, tělesné hygieně, musí být použita voda pitná. Voda z vodovodu však obsahuje vyšší podíl solí vápniku a hořčíku. To se mimo jiné negativně projevuje v nadměrné tvorbě vodního kamene. Proto velkou úsporou může být použití dešťové vody jako náhrady, přičemž spotřeba vody a podíl využití dešťové vody budou záviset především na účelu použití a počtu osob v domácnosti.
Běžné denní činnosti při kterých spotřebováváme vodu:
- praní prádla 12%
- osobní hygiena 40%
- WC 32%
- mytí nádobí 8%
- vaření a pití 2%
- úklid 3%
- zalévání zahrady 3%
Obsah solí způsobujících tvrdost vody, tedy solí vápníku a hořčíku se měří v mmol/l. Běžně se ale můžete setkat se starší jednotkou, kterou jsou tzv. německé stupně: °N. Pro přepočet z mmol/l na °N: 1 mmol/l = 5,6°.
| Stupnice tvrdosti vody: |
obsah solí mmol/l |
| velmi měkká | 0 – 0,7 mmol/l |
| měkká | 0,7 – 1,3 mmol/l |
| středně tvrdá | 1,3 – 2,1 mmol/l |
| dosti tvrdá | 2,1 – 3,2 mmol/l |
| tvrdá | 3,2 – 5,3 mmol/l |
| velmi tvrdá | >5,3 mmol/l |
Ekonomických, ale i ekologických úspor lze dosáhnout právě využitím dešťové vody.
Při praní, splachování, zalévání, či údržbě, lze s výhodou využít vodu srážkovou, což v úhrnu činí přibližně 50% spotřeby vody, kde není nutné používat kvalitní pitnou vodu.
Dešťovka oproti vodě z vodovodu je mnohem měkčí a lze ji využívat pro všechny činnosti v domě, které nevyžadují hygienicky nezávadnou pitnou vodu:
- Užitková voda se odpradávna používá na praní prádla. Díky měkké vodě spotřebujeme i méně pracího prášku. Ušetříme také za změkčovadla a nemusíme se obávat vodního kamene. Výrobce praček Miele dokonce vytvořil programy, které kombinují pitnou a užitkovou vodu. Pro počáteční prací cykly je využívána užitková voda, v závěrečném cyklu je prádlo vymácháno ve vodě pitné. Úspory se tak mimo spotřebu vody dotýkají ještě snížené spotřeby pracích prostředků a snížení opotřebení pračky.
- Splachování toalety se společně se sprchováním podílí na největší spotřebě vody v domácnosti. Splachování toalet nevyžaduje vodu vysoké kvality, proto je dešťová voda vhodnější, než voda pitná, čímž lze dosáhnout výrazných úspor. Splachováním toalety měkkou vodou nedochází k usazování vodního kamene.
- Užitkovou vodu využijeme v technickém zázemí - mytí aut, úklid, čištění
- Zalévání zahrady, trávníků - Vegetaci prospívá zalévání dešťovou vodou více, než pitnou vodou. Měkká voda neobsahuje soli, minerální látky a chlór, které vegetaci neprospívají. Některé rostliny, aby neuhynuly nesmíme zalévat pitnou vodou vůbec, například azalky, rododendrony, kanadské borůvky..
Vstupní náklady pro využití dešťové vody
Využití srážek s sebou nese nutné vstupní náklady, které nejsou zanedbatelné a závisí na záměru jejího využití, výběru technologie a systému pro akumulaci vody.
Chceme li používat dešťovou vodu především na zahradě na zalévání, na mytí auta nebo na doplňování vody v bazénu, postačí jednoduchý systém, skládající se z akumulační nádrže, čerpadla a případně z elektronické řídící jednotky. Tento systém nevyžaduje žádnou zvláštní filtraci vody, je vhodné pouze zabezpečit, aby do akumulační nádrže nebylo splavováno listí a další větší nečistoty, které by nádrž zanášely.
V případě "plnohodnotného" využívání dešťové vody pro domácí potřeby, je třeba zajistit, aby voda tekla v každém případě a to i tehdy, když je akumulační jímka prázdná. Tento systém vyžaduje opět akumlulační nádrž, ale na rozdíl od předcházející varianty již musíme zabezpečit určitou čistotu odebírané vody.
Měli bychom tedy v první řadě promyslet, zda bude možné využít tuto vodu i pro běžný provoz v domácnosti a do jaké míry. Kriteriem pro výpočet návratnosti investice je průměrné množství srážek v oblasti, kde se nemovitost nachází a v neposlední řadě plocha nemovitosti, ze které bude voda sváděna. Tyto parametry určí velikost, objem nádrže a její cenu. Pro výpočet návratnosti investice to však není jediná vstupní cena, musíme k ní připočítat cenu za dopravu nádrže, její usazení, instalaci nádrže, filtry, zapojení armatur, čerpadel a příslušenství do systému domu. Nyní už vám jen stačí porovnat předpokládané množství takto získané dešťové vody a ušetřené množství pitné vody, přesněji její cenu.
Kvalita získané vody je pro příští využití dešťovky určující
Jednoduchými preventivními opatřeními, jako je pravidelná kontrola a udržování okapů a vpustí dešťové vody v čistotě, vylepšíme kvalitu dešťové vody.
Požadavky na kvalitu dešťové vody
Užíváním dešťové vody z hlediska jejího složení nesmí dojít:
- k ohrožení zdraví uživatele
- k ohrožení kvality pitné vody (v důsledku event. chybných instalací)
- k omezení komfortu užívání vody
- ke kontaminaci životního prostředí (především půdy a podzemní vody)
- Podstatná je kvalita a účel
Déšť splavuje nečistoty z ovzduší a ze všech sběrných povrchů ze kterých stéká. Dešťová voda obsahuje znečišťující látky jako je prach, části rostlin, hmyzu, ptačí trus, bakterie, řasy, a někdy i radioaktivní, materiály, které déšť nebo sníh vymyje ze vzduchu. Nečistoty splavované dešťovou vodou podporují růst mikroorganismů a mohou způsobit zabarvení, zápach a kontaminaci dešťové vody.
Zajímavost:
Nejčistší vodu má Weddellovo moře u Antarktidy. Vědci zde pomocí Sechiho desky v hloubce 80 metrů pozorovali čirost vody, blížící se čirosti, která se dá dosáhnout u destilované vody